Blog
Terezka Palková, herečka, písničkářka, clown
Terezie Palková Písničkářka, herečka, klaunka V mládí bylo mým snem dělat poetický kabaret. To jsem moc chtěl. A dnes, jestli se nemýlím, Terezka má k tomuhle snu...
Mísy v hlavě
Jsi moudřejší než jsem byl já, řekl stařec. Poznal jsi zvláštnost té misky už ve středním věku, já jsem jí málem obětoval celý život.
O knihách. Knihy a knihy
Říká se, že Bůh se nejvíc baví, když mu lidé svěřují své plány.
Kdyby knihy měly Boha, čemu by se smál?
Tři lidské otázky
musel bych to umět napsat tak, aby pochopil každý, kdo vychodil základku, kdo chce znát a taky – aby se to k němu dostalo…
Diskriminace! Už zase…
No ano! Může se to stát i vám!
Jsem diskriminován!!! Po kolikáté už! Dneska už se tomu směju, na to jste během čtení možná přišli, ale v podstatě, v podstatě je to pravda.
Dobrý vítr!
Dobrý vítr!
Napadlo mě kdysi, že člověk je vlastně jediný, kdo může vytáhnout dřevo ven z přírodního koloběhu. Je to takový další a hlavně delší život dřeva. Protože jinak se v přírodě těla stromů rozkládají hned, jak se octnou na zemi- houby či plísně a hmyz dřevo rozloží a vrátí zemi.
(V zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj…Mácha)
Ale přijdou lidi. Dřevo vezmou, rozřežou, usuší. Ohoblují, sestaví, slepí, přebrousí či vyleští a a používají. A jsme vlastně taky jediní, kdo z toho dřeva máme radost. Kdo umíme ocenit tlumené barvy, lehkou vůni, blízký a teplý povrch…
V pradávných, velmi dávných dobách musel člověk proti přírodě bojovat a vypaloval lesy, aby získal ornou půdu…základní obživu (alespoň jsme se to tak učili). Dneska lesy sám před sebou, či některými svými lidskými druhy, hájí. Doufám, že slovo hajný je od toho slova – hájit.
Je jiná doba, doba změn! – slyšíme odevšad. Ale vždyť ten náš lidský základ, ten se nemění. To co pořád potřebujeme, je stejné! Vodu a vzduch, něco k jídlu, střechu nad hlavou, teplo v zimě. A aby nás měl někdo rád, abychom my měli někoho rádi.
Auta za nás i zaparkujou a budou jezdit sama. Franšízy oblbujou stejností. Cesty nemají cíle. Hloupost zábavných programů bere dech, potřebný k tomu, abychom se bavili sami. Co přinesou mobily a počítače můžeme teprve hádat, nic víc.
A tak se zase vracíme k starým jistotám – stromům a jejich dřevu. Byli jsme letos víc s dětmi.
Řekli jsme jim o lese něco? Vyřezali? Naštípali dřívka na zatopení? Vylisovali jsme jim list v knize pohádek? Vyprávěli jsme jim? O lidských cestách po zemi i po moři? O cestách k sobě samým?
Kolem každé dobré cesty rostou stromy, napsal jsem kdysi. Odkládáme roušky a čas cest se blíží.
A třeba na křídlech pohádky, na voru, či jen na dřevěné lodičce poplujem do léta. Do dalšího dne, měsíce. Jsme se stromy na jedné lodi, víme to dost? Kdo ví, kam až doplujeme, kam nás zanese řeka nebo proud.
Co si můžeme na cestu přát? Třeba něco, co na nás nezávisí – třpyt v trávě. A taky aby byl – i v korunách stromů jen – Dobrý vítr!
Buk. Strom, maják, znamení.
…právě buky nám do toho věčně voňavýho a slunečnýho ostrova dětství nasypaly stříbrňáky a – ne, prostě tomu dětskému času dodaly lesk starého stříbra.
Galerie Vyšehrad 3.6.20. Pršelo
– nebylo by lepší trpělivě vyhledávat umělce, kteří by s tím nádherným a silným místem vyšehradským spolupracovali? Kteří by ten prostor brali jako spoluautora a nemuseli by z něj nic zakrývat?
Přirovnání alias metafora
My lidi, přesněji asi – náš mozek, nedokáže spolehlivě odlišit metaforu od skutečnosti! To znamená, že přirovnání je pro naše myšlení stejně skutečné jako vlastní palec, o který zakopnem
Před Čapkem smekám
Poslyšte, Elen, protestoval Bondy, vy čtete myšlenky. To není fair. Kdyby si lidé četli myšlenky, nemohli by se slušně stýkat…
Na krásné modré kytaře
Klíčem k obrazu je ovšem lodička (vpravo) s plachtami, ta má naznačit, že jde o cestu, plavbu. A tou muzika i písnička přece jsou, cestou odněkud někam. Když začínáte zpívat, jste trochu jiní, než když dozpíváte –
Nebojte se v klidu umřít
Jeden čas se u lidí objevil zvláštní druh módy – začali mít obavy, že až umřou, tak nebudou docela mrtví. Spalování tehda nebylo běžné jako dnes.
Seznam příspěvků
Veřejný dům
Veřejný dům Tenhle příběh jsem slyšel vyprávět. Odehrál se pravděpodobně koncem osmnáctého století. Možná ve Francii? Jeho „hrdinou“ je starší, zamilovaný pán, Henrik, (Jiří) před kterým se otevírá nová budoucnost. Jeho budoucnost má jméno Madelaine (dále ...
Kus dřeva ze stromu
Kus dřeva ze stromu O televizním dokumentu o dřevě Těch dvacet a šest dílů – resp. práva k vysílání - koupila loni znovu Česká televize (od Nadace dřevo pro život) a vysílá teď první díl- úvod. ( opakování 13.1. 19.20 ČT2) Potom už v každém díle bude dřevo...
Tři podivuhodné drasťáky
Tři podivuhodné drasťáky Jak víte, příběhu úžasnému, zvláštnímu, neobyčejnému, napínavému, můžeme říci drasťák. Následující tři drasťáky jsem pro vás vybral zvlášť pečlivě. Jejich hlavními postavami jsou muži. Ženy totiž většinou odcházejí...
Poezie v lodičkách (na podpatku)
Říkal jsem: Poesie je věčná! Sakra! Je svatá, sakrální. Ondřej Fibich píše o nahé zeleni v hlase. Bedřich Ludvík zpívá o cestě zpět k pramenům, Jiří Rulf má dopis Vencovi. Líba Semecká má štěstí s bílými křídly. Pro Zuzanku Špůrovou jsou letokruhy gramodeskou… Martin...
Tři ženské (knihy)
Tři ženské - knihy Rád čtu – paměti, vzpomínky, ohlédnutí. Protože když se s někým seznámíte, tak to není tak, že vám bude hned vyprávět svůj příběh! V knize, to je holt něco jiného. Samozřejmě je to celé filtrované, co vás zajímá nejvíc se zpravidla nedovíte...
O různosti – rozmanitost je zákon přírody
Nejsou a nemohou být lepší zákony, než nám dává příroda a myslím, že jestliže je ignorujeme, vymstí se to. A jeden z jejích zákonů či hlavních projevů, chcete – li, je rozmanitost. Nepřeberná a hýřivá jinakost, různost květů, listů, dřeva, lidí. Ale lidi jakoby šli...
Hlavní klíč
Žít bez klíčů? Mít klíč k novému roku! Který klíč je hlavní? Jsou dny, které jsou na nás nezávislé - třeba slunovrat. Pak jsou dny na které nejde zapomenout - 21.8.68, třeba. Nakonec jsou dny, o kterých jsme se dohodli, že v nich budeme veselí a budem je...
Dřevěná mísa
Dřevěná mísa První mísa byla jistě z dlaní. A když žena těch časů nabírala vodu, zrcadlila se na hladině její tvář a s vodou nabrala i svůj vlastní obraz. … Na hvězdu kýváme vodou /když pijeme její svit… (O. Fibich) Jdete do sklepa pro jablka? Potřebujete mísu, jinak...
O třech Martinech
Někdo mi vyprávěl, že Martin, později řečený svatý, se s někým potřebným rozdělil o svůj plášť. Protože tohle jméno sám nosím již drahně let, mohu svědčit, že to není špatné jméno, nikdo se mi kvůli němu nesmál, ani když jsem byl malý, je dost staré, aby mělo...
Ohledně krasobruslení
Kniha o krasobruslení je umělecký objekt z cyklu Dřevěné knihy. Výška včetně brusle 28 cm. Kombinace dřev. Během rozhovoru pro časopis paní redaktorku zaujala „kniha o krasobruslení“. Nejdřív k ní občas jen zalétla pohledem, no, představte si to: kniha na...
O čase
– máte čas? Většina lidí neví co je čas. Většina lidí neví co je čas, protože ho nemají. Neví co je čas protože ho nemají a na chvíle, kdy ho měli, si nevzpomínají. Kdo nemá čas, neví ani co čas je. Lidi se řídí časem, poslouchají ho, měří čas a věří mu. Ale...
O postelích a spaní
O ložnicích, postelích a spaní Přednáška na veletrhu For Interior, Výstaviště Letňany, Praha, 12.10.19 Dobré odpoledne! Byl jsem pozván, abych tu pohovořil o ložnicích, postelích a spaní a taky o dřevě. Rozdělil jsem si svou - a teď už i vaši...
Nové psaní číslic!
Nové psaní číslic Jak víte, obecně používáme tzv. arabské číslice v jejich ustáleném tvaru. Tyto číslice v naší desítkové soustavě poměrně vyhovují. Jsme na ně od malička zvyklí a většina z nás je umí i napsat. Někdy s nimi vyřeší i jednodušší početní příklad....
Jak měřit teplotu?
Podzimní ráno bylo dneska studené. A před chvilkou jsem měl svátek, svátek, bylo Martina, už zase! A tak jsem pro vás vytáhl jednu příhodu z knihy Tajemství Dřeva… Hádej hádej hadači! Přišel k nám bílý kůň, / zalehl nám celý dvůr. (sníh) Jestli...
Karel IV, ředitel marketingu?
Není to dlouho, co všichni lidi v Čechách začali vařit. Kuchař, do té doby poměrně nenápadný dělník, s výjimkou volakého Svatopluka, se stal velkým šéfem a málem národním hrdinou…Těch kuchařek! Tolik! Kdybyste je naházeli do Vltavy, prolomily by Karlův most, jako...
fejeton Vánoční
Adresa: Josef a Marie Sdělení: Dostavte se do Betléma ke sčítání lidu Vánoční příběh přibližně známe, třeba jen z Betlémů, jichž je teď všude jak naseto- Josef s těhotnou Marií šli do Betléma na finanční správu, (aby zapsáni byli) protože EET tehdy ještě...
Proč potřebujete knihu Život se stromy
Nakladatelství Dokořán vydalo knihu kolektivu autorů (Hrušková, Větvička, Pokorný, Úradníček, Patřičný a další), kteří se spojili, aby lidem napsali něco o stromech. A představte si - právě těm lidem, co to potřebují. Těm, kteří jsou zahlušováni blbostmi a překvápky a...
Schránka z třešňového dřeva
Vypravěč: Matuška kdysi zpíval o kapsách (…a tak dál nosíš po kapsách sny mládí), Rangers měli škatuli (…škatuli má každej z vás a v ní sny zamčený) Jiří Suchý ukládal do krabice roztodivné věci, a nakonec sám sebe (…uložím se tam kam patřím), Exupery nakreslil pro...
Obraz draků
Mladá žena se překvapí. Koupí poprvé v životě obraz, original současného autora a ten den, kdy si ho pověsí doma, se rozejde se svým milým. Co vlastně ještě dnes dokáže s lidmi a pro lidi udělat kumšt? Ten dobrý, pravý. Víte, který to je a jak ho poznáte? Medovka to...
Celé Česko vypráví…
Moc se už těším do nebe. A to nastane, až celé Česko bude číst dětem. (Jistě jste o tom už slyšeli - Celé Česko čte dětem) Je to dobrý nápad a krásné hnutí, budí až pohnutí. Má smysl. Podepisuju bez výhrad. Jsem pro! Chci podpořit. Zapojit se a pomoct. Jakožto...
Dřevo a bulvár
Jsou věci, které mi připadají zcela zřejmé. Například, že stůl, jeho deska, které se pořád dotýkáme, musí být ze dřeva. Je to tak logické a pochopitelné a přece jsou výrobci, kteří zhotoví desku stolu ze skla (!), keramiky i kovu a najdou se lidi, kteří ten zmetek...