a nejen o dřevě a beru kytaru, jestli ji kolovrátky? flašinety neořeřvou…
Bude i komentovaná prohlídka stálé expozice Příběh dřeva a prostor pro vaše dotazy a případné podpisy knih
o dřevěných večerech Amálie Maurer laskavě 
napsala:
Zažila jsem nespočet Martinových Dřevěných večerů. Dostal od Boha dar řeči. Je neskutečný zážitek slyšet ho, jak recituje, přednáší básně. Slyšet ho zpívat a hrát. Ano, Bůh k němu byl štědrý. Máte pocit, že jste se potkali doslova s renesančním člověkem. S někým, kdo umí dokonce přenést poezii do dřeva, básně ožívají v jeho dřevných obrazech, v jeho sochách. V jeho podání postavy z básní i přes 2 tis. let staré nejsou vzdálené, bez života. Jsou najednou vedle vás, jsou přítomné, dostávají tvář. Vtáhne vás do příběhu, do děje. Přitom je vše tak přirozené, lidské, že si ani neuvědomíte, že jste celý večer slyšeli vlastně „jen básně“.