Blog

ERBEN

ERBEN

Erben – poznámky ke knize Otomara. Dvořáka, Vřeteno osudu.
Erbenova Kytice je pořád živá!

číst více
Tři lidské otázky

Tři lidské otázky

musel bych to umět napsat tak, aby pochopil každý, kdo vychodil základku, kdo chce znát a taky – aby se to k němu dostalo…

číst více
Diskriminace! Už zase…

Diskriminace! Už zase…

No ano! Může se to stát i vám!

Jsem diskriminován!!! Po kolikáté už!  Dneska už se tomu směju, na to jste během čtení možná přišli, ale v podstatě, v podstatě je to pravda.

číst více
Dobrý vítr!

Dobrý vítr!

Dobrý vítr!

Napadlo mě kdysi, že člověk je vlastně jediný, kdo může vytáhnout dřevo ven z přírodního koloběhu. Je to takový další a hlavně delší život dřeva. Protože jinak se v přírodě těla stromů rozkládají hned, jak se octnou na zemi- houby či plísně a hmyz dřevo rozloží a vrátí zemi.
(V zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj…Mácha)
Ale přijdou lidi. Dřevo vezmou, rozřežou, usuší. Ohoblují, sestaví, slepí, přebrousí či vyleští a a používají. A jsme vlastně taky jediní, kdo z toho dřeva máme radost. Kdo umíme ocenit tlumené barvy, lehkou vůni, blízký a teplý povrch…
V pradávných, velmi dávných dobách musel člověk proti přírodě bojovat a vypaloval lesy, aby získal ornou půdu…základní obživu (alespoň jsme se to tak učili). Dneska lesy sám před sebou, či některými svými lidskými druhy, hájí. Doufám, že slovo hajný je od toho slova – hájit.
Je jiná doba, doba změn! – slyšíme odevšad. Ale vždyť ten náš lidský základ, ten se nemění. To co pořád potřebujeme, je stejné! Vodu a vzduch, něco k jídlu, střechu nad hlavou, teplo v zimě. A aby nás měl někdo rád, abychom my měli někoho rádi.
Auta za nás i zaparkujou a budou jezdit sama. Franšízy oblbujou stejností. Cesty nemají cíle. Hloupost zábavných programů bere dech, potřebný k tomu, abychom se bavili sami. Co přinesou mobily a počítače můžeme teprve hádat, nic víc.
A tak se zase vracíme k starým jistotám – stromům a jejich dřevu. Byli jsme letos víc s dětmi.
Řekli jsme jim o lese něco? Vyřezali? Naštípali dřívka na zatopení? Vylisovali jsme jim list v knize pohádek? Vyprávěli jsme jim? O lidských cestách po zemi i po moři? O cestách k sobě samým?
Kolem každé dobré cesty rostou stromy, napsal jsem kdysi. Odkládáme roušky a čas cest se blíží.
A třeba na křídlech pohádky, na voru, či jen na dřevěné lodičce poplujem do léta. Do dalšího dne, měsíce. Jsme se stromy na jedné lodi, víme to dost? Kdo ví, kam až doplujeme, kam nás zanese řeka nebo proud.
Co si můžeme na cestu přát? Třeba něco, co na nás nezávisí – třpyt v trávě. A taky aby byl – i v korunách stromů jen – Dobrý vítr!

číst více
Buk. Strom, maják, znamení.

Buk. Strom, maják, znamení.

…právě buky nám do toho věčně voňavýho a slunečnýho ostrova dětství nasypaly stříbrňáky a – ne, prostě tomu dětskému času dodaly lesk starého stříbra.

číst více
Galerie Vyšehrad 3.6.20. Pršelo

Galerie Vyšehrad 3.6.20. Pršelo

– nebylo by lepší trpělivě vyhledávat umělce, kteří by s tím nádherným a silným místem vyšehradským spolupracovali? Kteří by ten prostor brali jako spoluautora a nemuseli by z něj nic zakrývat?

číst více
Přirovnání alias metafora

Přirovnání alias metafora

My lidi, přesněji asi – náš mozek, nedokáže spolehlivě odlišit metaforu od skutečnosti! To znamená, že přirovnání je pro naše myšlení stejně skutečné jako vlastní palec, o který zakopnem

číst více
Před Čapkem smekám

Před Čapkem smekám

Poslyšte, Elen, protestoval Bondy, vy čtete myšlenky. To není fair. Kdyby si lidé četli myšlenky, nemohli by se slušně stýkat…

číst více
Na krásné modré kytaře

Na krásné modré kytaře

Klíčem k obrazu je ovšem lodička (vpravo) s plachtami, ta má naznačit, že jde o cestu, plavbu. A tou muzika i písnička přece jsou, cestou odněkud někam. Když začínáte zpívat, jste trochu jiní, než když dozpíváte –

číst více
Nebojte se v klidu umřít

Nebojte se v klidu umřít

 Jeden čas se u lidí objevil zvláštní druh módy – začali mít obavy, že až umřou, tak nebudou docela mrtví. Spalování tehda nebylo běžné jako dnes.

číst více
Čítanka, patřičná, jako E- kniha

Čítanka, patřičná, jako E- kniha

Může autor sám psát o své knize?
No jistě! A jestli se to sluší, jestli je to dobré a prospívá to, je docela jedno. Zvlášť teď, kdy těch co píšou je víc, než těch kdo čtou.
A je to právě autor kdo může přidat na závěr bonus

číst více
Kniha, kterou jsem nečetl

Kniha, kterou jsem nečetl

ŘITKA  vlastně není ani prdelka, spíš prdelinka! A přece v tomto místě – obec? městys? osada? sídlí nakladatelé, kterým se povedlo vydat knihu pamětí význačného člena Divadla J. Zimmermanna –

číst více

Seznam příspěvků

ERBEN

Poznámky ke knize Vřeteno osudu, Otomar Dvořák. - Název je pochopitelný, jen bych rád věděl, kolik lidí ví, co to takové vřeteno je a jak vypadá. Díky muzeím snad někdo odliší to vřeteno kolovratu od vřeten jiných. I jinak jsou básnické obrazy v knize rozmístěny...

Tři lidské otázky

Tři lidské otázky   Tři otázky jsme si určitě víc než dva tisíce let pokládali. Kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme? Na tohle téma najdete v knihovnách i knihkupectvích spoustu zaprášených i funglnových knih, ale odpovědi si musí najít každý sám. Mnozí začnou...

Diskriminace! Už zase…

Cítím se diskriminován! V příštím roce se v plné fyzické a duševní svěžesti  hodlám dožít pětašedesáti let a chtěl jsem ve výběrovém řízení předložit svou kandidaturu na post ředitele  Galerie hlavního města Prahy Pro výkon uvedené funkce mám celou řadu předpokladů,...

Dobrý vítr!

Dobrý vítr!   Napadlo mě kdysi, že člověk je vlastně jediný, kdo může vytáhnout dřevo ven z přírodního  koloběhu. Je to takový další a hlavně delší život dřeva. Protože jinak se v přírodě těla stromů rozkládají hned, jak se octnou na zemi- houby či plísně a hmyz...

Buk. Strom, maják, znamení.

Buk. Strom, maják, znamení.   Tohle psaní je jen připomínka. Má vám připomenout, že i vy máte svůj buk, nebo nějaký jiný strom (života) A já jak ve vlezlé reklamě vám říkám – vzpomeňte si na něj! Stojí ještě? Pokud nás děda s tetou  a nebo rodiče chtěli posílat na...

Galerie Vyšehrad 3.6.20. Pršelo

Nedávno jsem psal o „pitomých“ franšízách, o nichž památkáři skoro mlčí – přesněji – nemluví tak nahlas, aby se to dostalo až ke mně. Franšízy – mcdonald, starbucks, kfc a tak, možná nejsou špatné samy o sobě a v zemi, kde vznikly, ale v kontextu. Např. když se nacpou...

Přirovnání alias metafora

Přirovnání alias Metafora   Když jsem chodil do školy, tak nás učili, že metafora je přirovnání. Dnes je otázka složitější, ale abychom tu složitost pochopili, museli bychom se naučit spoustu dalších pojmů a slov a oddělovat od sebe např. metaforu a metaforické...

Před Čapkem smekám

Před Čapkem smekám! Karel Čapek je majetek. Byl jen jeden, ale rozmnožil se. Každý z nás má svého Čapka. Může to být ten pán z knihy Olgy Scheinpflugové, Český román, nebo ten z knihy Moji milí bratři, kterou napsala sestra bratří Čapků, Helena. Jakého Čapka měla...

Na krásné modré kytaře

Na krásné modré kytaře   Fejeton o dřevěném obrazu     Viděli jste ten obraz? Jistě ne, protože dokud jsem ho nedokončil, tak tady na světě vůbec nebyl. To je na obrazech to zvláštní.  A Julie mi napsala, abych k "Modré kytaře" něco napsal – takže píšu:...

Nebojte se v klidu umřít

Nebojte se v klidu umřít   Aneb – jak se neobracet v hrobě skrze domeček se zvonkem.   Jeden čas se u lidí objevil zvláštní druh módy – začali mít obavy, že až umřou, tak nebudou docela mrtví. Spalování tehda nebylo běžné jako dnes. Pamatuju si, že byl dokonce...

Čítanka, patřičná, jako E- kniha

Čítanka (Patřičná) jako E – kniha!   Jako E kniha vyšla teď, v rouškovém čase a taky abyste si mohli zpříjemnit případnou karanténu. Abyste se přes chřipky a krize mohli do budoucna těšit! Na co? Na báječné příběhy a knihy, co v Čítance najdete a budete si je chtít...

Kniha, kterou jsem nečetl

Kniha, kterou jsem nečetl   Nemá se to dělat, ale já to udělám – prozradím pointu článku předem! Knihu, o které tu teď budu psát, jsem ještě nečetl.  Původně to mělo být tak, že o ní píšu (jen to, co vím z kratičké ukázky a recenze) jakobych ji už měl přečtenou a...

Strom jménem Buk

Strom jménem Buk   Tak štříbřitě šedý  může žít přes tři sta let. Nedaleko silnice do Mšeckých Žehrovic (Rakovnicko) je buk, jehož věk se odhaduje na 390 let. I jiné velikány u nás najdete, třeba ten u Havlíčkova Brodu (Boučí). Výška 34 m. Obvod kmene skoro 7 m....

Věznice jménem Covid

Věznice jménem Covid?   – kam se hrabe Alcatraz. Ruzyně. Pevnost If. Sing – Sing. Ďábelské ostrovy… Z těch všech se dá utéct. Z těch všech už někdy někdo utekl. …ale covid nás dostal do vězení tak zvláštního, že se z něj utéct nedá. A není to těmi zdmi – nejsou...

Protimorové čtení aneb knihy a zase knihy!

  Protimorové čtení aneb knihy a zase knihy!   V téhle coronární době budou jistě vzpomínána a citována díla, která se tím pro lidstvo mimořádným obdobím zabývají. Jistě přijde na přetřes Mor, kniha od Alberta Camuse, (dostal Nobelovu cenu za literaturu)....

Růženka

Růženka   Paní Tereza F. na fb. každý den vybírá z kalendáře jméno toho kdo má svátek. Ptá se svých čtenářů, jestli znají nějakou literární postavu toho jména. A jestli ji mají oblíbenou. Je to jednoduchý nápad, ale leckdy obtížný – třeba Teodor byl těžký… Ale...

Jak je důležité býti patřičný

Jak je důležité býti patřičný     Včera už jsem zase dostal email s otázkou, jak se vlastně správně jmenuju.  Moje jméno. Je zřejmě několik  lidí, kteří se domnívají, že jde o pseudonym, který jsem si zvolil, abych byl zajímavý. Abych byl patřičný (dřevo),...

Pražec a dřevo

Pražec a dřevo   Pražce (a koleje) se objevují ve spoustě trampských písniček, Pavel Dobeš má jednu písničku - hříčku celou o pražcích, jestli mě paměť neklame. Ti co se rádi toulají, ti …po kolejích táhnou bosí/ a na špagátu nosí / celej svůj dům… deku a...

Jediná kapka whiskey

Jediná kapka whiskey Aneb – Budu mít na pohřbu plačky? Budou pro mě ronit?   Je mnoho i písemně doložených názorů spisovatelů a myslitelů na knihu Jamese Joyce, Plačky nad Finneganem. Nabokov např. ji přirovnává ke chrápání ve vedlejší místnosti , ten obraz se mi...

Francois

Francois   Někdy se vám v hlavě najednou objeví kus písničky, všichni to tak asi máme a známe. Třeba na té Teorii memů paní Blackmore nebo mnoha jiných teoriích o tom, co bude potom, něco je. Takhle se mi v hlavě objevil G.Brassens, jak ho přebásnil a zpíval J....

O dobrém životě

O dobrém životě   Záplava kuchařek a jak hubnout? A za posledních deset let -  bujení knih o zdravém životním stylu. Různé země si to jinak pojmenují a potom exportují do zahraničí, protože si myslí, že tam na jejich objevné myšlenky ještě nepřišli. Napadá mě-...

Fejeton o plakátu

O plakátu a obálce    Hana Hegerová zpívala někdy,  jak lepič od cirkusu lepí plakát se dvěma slovy - . Dnes naposled. Představuju si ten plakát:  šapito, manéž, koně nebo co všechno na něm původně bylo a přes to velkým písmem ta dvě slova. Cirkus zítra balí a lepič...

Zrcadlo v lese

Zrcadlo v lese   Byl jednou jeden muž, a ten potřeboval k životu stromy. Chodil rád po lese, stromy hladil a někdy jim něco říkal a občas měl pocit, že mu rozumí. Jednou šel k prameni potoka a mezi listy, co do vody napadaly, ležely i ulomené tlusté větve....

Žena a muž (sci- fi v Národním muzeu)

Žena a muž   Dělali jsme kdysi hraný Dřevěný večer na téma Žena a Muž. Bylo to ještě ve starém Národním muzeu na Václaváku, před rekonstrukcí, v dubem obložené zasedačce, když vejdete tak vpředu vlevo - (musím se tam jít podívat, jak to tam vypadá dneska)  ...

Veřejný dům

Veřejný dům   Tenhle příběh jsem slyšel vyprávět. Odehrál se pravděpodobně koncem osmnáctého století.  Možná ve Francii? Jeho „hrdinou“ je starší, zamilovaný pán, Henrik, (Jiří) před kterým se otevírá nová budoucnost. Jeho budoucnost  má jméno Madelaine (dále ...