Haraburdí 2021 z Marsu, persevere

4. března 2021

Napsal Martin Patřičný

Haraburdí 2021 z Marsu

 

 

Šťastní Američané – to jsou poslední dvě slova básně Měsíční haraburdí, kterou napsal J. Seifert (Nobelova cena za literaturu). Ve sbírce Deštník z Piccadilly ji najdete.

 

Šel jsem kolem televize, když zrovna ukazovali, jak Perseverance přistála na Marsu.

Ten večer jsem nemohl usnout, převaloval jsem se, počítal ovečky jak přecházejí po lávce, ale nebylo mi to nic platné. Nakonec jsem šel ven a koukal na hvězdy. A uprostřed té noci se něco stalo!

Kolem měsíce se objevil jakýsi prstenec z mlhoviny a v něm se pohybovaly tři jasné hvězdy. Pozoroval jsem ten zvláštní úkaz tak dlouho, až mě roztřásla zima a musel jsem do tepla.

 

Ráno jsem na netu hned hledal ve zprávách něco ohledně toho prstence, měsíčního, ale kde nic tu nic. Ani fotka, ani řádek, nic. Vůbec nic.

Copak jsem byl jediný, kdo to viděl?

A jak se asi cítí Měsíc, když na pořadu dne je Mars?

 

Když perseverance přistála na planetě Marsu, šťastní Američané, optimisté orouškovaní, dole tleskali a radovali se. Komentátor to komentoval vzrušeně jako fotbal. Oni prý musejí být vzrušení, komentátoři.

My lidi, jsme něco vyhráli, dali jme góól. Marsu zřejmě.

A pesimista se ptal – lidičky, lítáte do vesmíru, ale copak už o téhle své vlastní zemi víte dost? Víte dost sami o sobě?

Pesimisti se vždycky takhle blbě ptají. A netleskají.

Co pamatuju?

Jak Gagarin letěl do vesmíru a v Rusku lidi umírali hlady.

Nebo třeba že to byl myslím, Feynman, (Nobelova cena za fyziku) kdo pomohl odhalit poruchu Apolla, když zjistil, že chladem se guma změní a netěsní. Nechal si pro komisi připravit sklenice s ledem, aby je přesvědčil, nějak tak to bylo…

Myslel jsem, že Perseverance znamená haraburdí, ale ono je to něco jiného.

 

Koukám na Měsíc i dnes večer a už nic zvláštního nevidím. A přitom pozorně pozoruji. Zase je mi už zima.

Takoví holt jsme, my lidi.

Posíláme stroje do vesmíru a počítáme před spaním ovečky.

Malí velcí, tlustí tencí, někteří přemýšlejí, druzí všechno vědí.

Co já vím?

Kéž  v mlhovině mé hlavy září alespoň paprsek jasné hvězdy!

 

Kdyby ještě žil Seifert, možná by napsal báseň –  Haraburdí z Marsu.