Poznámky ke knize:
Woody Allen – Mimochodem
Přeložil Michael Žantovský
Především – stojí to psaní za to, něco se dozvíte a během četby zažijete i dost srandy. Trust me. V závěru knihy Woody (klidně mu tak říkejme, je to sprostý podezřelý, jak říkají Cimrmani) píše např. jaký by chtěl mít talent a kým by byl rád – víte kým? V knize se to píše – kovbojem Shanem.
No, Shane kovbojem nebyl, byl to střelec divokého západu. Jeden z těch několika statečných, kteří netasí zbraň na kšeft, ale na obranu dobra. Napsal ho Jack Schaefer a pro nás ho přeložil Jiří Stránský. (V češtině – Jezdec z neznáma)
Kolik ale Shaneů by muselo přijet, aby potrestalo křivárny a zlo, kterému byl pan Allen vystaven! Takže jeho touha po muži jménem Shane asi není jen vtip či hříčka.
Mimochodem, Woody Allen není zdaleka prvním filmařem, kterého Amerika svobodně „ vyplivla“. Vzpomeňte muže jménem Chaplin, který musel čelit emocím vzbuzeným bulvárem a blbci a musel z Ameriky odplout navždy, ano, navždycky.(Chaplin, Vlastní životopis aj.)
Naštěstí už nejsem ředitelem Zeměkoule, po šedesátce jsem tu funkci (neplacenou!) dal k dispozici a tak už nemusím psát komentáře o tom, že šíření poplašné zprávy je zločin, ale že některé druhy bulváru jsou na šíření něčeho velmi podobného přímo založeny a nikdo to nikterak nestíhá. Nemusím už si pouštět ho hlavy černoty a můžu vám v klidu napsat, že Sex noci Svatojánské (film p. Allena)považuju za jeden z nejkrásnějších filmů, které jsem kdy viděl, s báječnou kamerou a skoro nebeskou hudbou . A navíc je to sranda! Viděl jsem ho několikrát, jistě ještě uvidím a rád o něm vyprávím….
Mohl bych pokračovat tím, kolik je toho z páně Allenových filmů vypůjčeno či přímo vykradeno. Těch nápadů! Mohl bych psát o jeho komice, která má smysl, není blbá ani sprostá – ale příliš by se to už podobalo vyznání. Něčemu jako když Kurt Vonnegut píše o Marku Twainovi. Napsal jsem ve své Patřičné Čítance, že s raněným Shanem na koni odjíždělo už z údolí života moje dětství.
A i když si pana Allena nedovedu na koni moc dobře představit, je s jeho filmy spjatá moje dospělost. Přijela s ním v sedle? už když jsem se bál zeptat na otázky sexu. Když jsem ještě netušil co je Láska a smrt. Nevím už, komu jsem dal Purpurovou růži z Káhiry. Ale Časy radia jsem ještě poznal, naši koupili televizi až když mi bylo asi dvanáct. A mohl bych pokračovat, ta dospělost se líp snáší s Mocnou Afrodíté a na Harryho si dávám pozor.
A potřebuju tu nadsázku, radost a smích komedií! Darebáčci. Prokletí škorpiona, Všichni říkají – miluji tě. Říkají Cokoliv. Jeho humor není pro hloupé a i mezi chytrými ho leckdo rád nemá, protože to holt není láska na první pohled…
Jestli jsem uvěřil těm blbostem o dětech? Ale kdepak, chlap, kterej je na ženský, toho děti eroticky nepřitahují, má je rád docela normálně. Kromě toho, vždycky, když v médiích sleduju nějaké hloupé všeobecné odsouzení, nebo naopak zbožňování – jsem hned nastražený – zažil jsem jak lidi podepisovali antichartu, aniž by věděli co to je – například – nebo zoufali nad smrtí Diany – kterou znali z paparazzi fotek – kde jsou dnes jejich slzy? Twainovo psaní –např. Novinářem v Tennessee je stále aktuální.
Nejdůležitější věc –Woody Allen tvoří z potřeby tvořit. A můžete mu věřit.
A já si ještě i dnes myslím, že to tak má být. Že člověk v sobě nosí myšlenky, příběh tak dlouho, až ho musí napsat, vyprávět, natočit. Prý ne, prý zvlášť u filmu to prý nejde. Týmová práce prý je film a samé nutné kompromisy a je to drahé a nakonec vznikne scénář kontrolovaný počítačem a film zhotovený pro „masového“ diváka (Kdo to je?), kde režisér ani nemusí být u střihu…
No panu Allenovi se už dlouho daří vyvracet tyhle omyly. Stojí docela sám vedle toho obrovského průmyslu (továrně na sny), dělá to, co chce jak nejlíp umí a říká, že to jde.
Pan Allen točí filmy dlouhou část života. Řada z nich se mi líbí, „některý mám schovaný“. Na „nosiči“. A není pravda, že není herec, naopak! Hraje tak dobře, že se za jeho postavu někdy až stydíte! Za jeho postavu! Protože postavy, které hraje, to probůh není Woody Allen! Myslel jsem, že tohle už dnes všichni vědí. To jsou vymyšlené postavy! Jako Tom Sawyer, Kid, nebo Shane…Film to je jen – jako…a někdy je to jako docela báječné. A nemusí se pálit jako knihy, dnes stačí „nenajít distributora“…
Nevím, jestli knihy W.A. ještě dneska někdo někde pálí, jako ty Vonnegutovy. Nechci to ani zjišťovat. Pro mě je to další neznaboh, který je slušný a někdy skoro i dodržuje některá přikázání.