Knihu o básních jsem dopsal, pokřtili jsme ji, pustili do světa a možná je na čase, aby začala žít svým vlastním životem…
– jenže –
– bude to umět? V tom bláznivém nadbytku knih, který je poslední roky v Čechách?
Nevím.
Asi jí ještě budu chvíli držet na kšírách při jejích prvních krůčcích v chodítku, občas jí povím pohádku před spaním a můžu ji taky držet za ruku.
Kočka se taky stará o svoje mláďata…
Může být i kniha na svém začátku mládě?
