pamatujete někdo?
– Byl pozdní večer, první máj…
K.H.Mácha
Po modrém blankytu bělavé páry hynou,
lehounký větřík s nimi hraje…
….Ta bílá oblaka na blankytu už skoro všichni dnes vidíme JINAK než on. Protože jsme je i několikrát viděli seshora, žvýkali jsme a vykukovali kulatým okýnkem letadla.
On ne!
Ta svoje stará oblaka, ne ta naše nová, si Mácha či jeho postava, zločinec, vybral za posly, aby pozdravovaly zemi:
Ach, zemi krásnou, zemi milovanou,
Kolébku mou i hrob můj, matku mou,
vlasť jedinou i v dědictví mi danou,
Šírou tu zemi, zemi jedinou!
Jako mladík jsem Máchův Máj recitoval na Petříně, ješte na gymplu to bylo a rozháněli nás soudruzi příslušníci VB…
v šedesáti jsem měl velkou výstavu, dvakrát prodlužovanou na Bezdězu a tam jsem taky část Máje říkal a naposled jsem namlouval přílohu knihy Jak se říká báseň předevčírem. O čem ta příloha je? O Máchově Máji a že Jarmila se nezabila…