Na počátku bylo dřevo a to dřevo rostlo v lese. A člověk, ať už tehdy vypadal jakkoliv a uměl cokoliv, do toho lesa chodil, dřevo si z něj bral a dřevo mu pomohlo žít.
Začínám takhle zeširoka, protože odněkud se začít musí.
Dřevo nás přes mnoho století spojuje s našimi předky, dodnes ze dřeva děláme některé věci tak, jako oni. Dřevo nám vypráví o starých časech matriarchátu, úctě k zemi a jejím bohyním, o časech lovců a sběračů. To dřevu člověk vděčil za nejsilnější zbraň, jakou si jistě ani nedovedl představit, za zbraň, kterou když ovládl, stal se nejsilnějším na planetě. Nemusel už mít strach ze zvířat mnohem silnějších a větších, než on sám… a díky téhle zbrani přežil i v chladu, mrazu.
Ano, oheň….
Muž se cítí být s přírodou spojený, ale žena je příroda.
Tajemství je pro nás neznámo. Kouzlo, když nevíme jeho prozrazení. Chodil jsem kdysi s tanečnicí, která u kouzelníka asistovala. Spoře oděná v tenkých punčocháčích a na kramflecích a mimo jiné prolézala dvojitým dnem skříně…Proto vím že kouzlo prozrazené, to, které znáte, je kouzlo smutné a kouzlo kouzla či tajemství zbavené už kouzlem není…(nakonec jsem vyzvěděl, jak se některé ty triky provádí a tajemstvím už mi zůstala jen Jaruška. Kouzelnice.)
Jenže!!! právě tohle, to kouzlo, které zevšední, když se prozradí, u dřeva neplatí, není. U hvězd na nebi taky ne. U proudící vody a jisker ohně ani jinde v přírodě…
Nic z toho vám nezevšední. Můžete to jíst každý den jako chleba. Dobrou chuť! Můžete stokrát znát „způsob provedení“, jak ten strom to dřevo dělá, a stejně znovu stojíte v úžasu a radosti a zvedáte ruku, abyste se dotkli, pohladili…
Ta rozmanitost, nepřebernost tvoření přírody, překvapení z toho a reakce na změny – co víc máme?
Dřevo prý je cesta, tvrdí jedni. Já myslím naopak, že dřevo je zastavení –
Konec stromu znamená počátek dřeva, přechod od hajných a lesníků a myslivců k truhlářům, řezbářům či stavařům, ale vždycky od lidí k lidem!
Ale byly a jsou i skutečné dřevěné cesty ,třeba z větví přes bažinu, dřevěné schodnice…
Protože dřevo, to je skutečnost. Prostupuje celými dějinami člověka a je jistotou, nad kterou není.
Spojuje nás s dětstvím…
Fotky z knihy
Z obsahu…
Tajemství dřeva
Autor – Martin Patřičný a hosté knihy
Základ –
Co dřevo znamená pro člověka. Kde všude ho najdeme a proč nikdy nezevšední. Okouzlení dřevem – praktické, esoterické i umělecké. Kniha je určená i ženám, pro zdravý život, kontakt s přírodou a předávání dětem.
Kdybychom chtěli hodně zjednodušit – autor postupně ukazuje výrobky ze dřeva i obrazy ve dřevě a někde vysvětluje, jak možná vznikly. A dokládá, že – co se týče dřeva – žádným vysvětlením krása nezevšední. Autor vypráví i příběhy a malé povídky. Tajemství dřeva je zároveň i tajemství nás, lidí.
Nástin obsahu knihy
Vážené ženy, tahle kniha je i pro vás, tak ji nikomu nedávejte. Dřevo vás vidí laskavou, veselou a plnou půvabu. Dřevo znamená domov, bez něj to nejde. O stromech a dřevě snad taky budete vyprávět dětem, nebo ne?
Kapitoly
Úvod pro ženy
Po úvodní kapitole, k níž jsem přidal pár ukázek kouzel…( Běžně jsme zvyklí, že všude něco je, na nebi mezi mraky, ve staré omítce i v mírně nejasném obrazu hned hledáme něco známého – co by to tak mohlo být? Ježek, nebo dravec? Kočka? Všude něco vidíme.A hodně často hledáme lidskou postavu, a nejčastěji obličej, tedy já to tak mám. Jak a co vy? Muž vidí ženu. Co myslí, že vidí žena, si nejsem jist. ) jsou dvě hlavní věci související se dřevem, voda a oheň. od nich přecházím k rukám a dál k dřevěným, jedinečným věcem… Zejména uvádím mísu, masku a loutku…
Dřevo a voda
Voda je tekutina úžasná sama o sobě, je začátkem všeho: nás, lidí, stromu, a tedy i dřeva. Jak a kdy plave dřevo? Jak Bůch dal chalupníkovi teploměr. Požehnání- voda v krajině. Když pan Dvořák psal Rusalku…
Dřevo a oheň
je oheň konec dřeva, nebo jen jeho proměna? Udržet oheň, způsoby, rozluštěná světlá „homole“ na obrazech z antiky. Věčná hra plamenů. Požáry dřevěných vsí i měst…oheň v dešti z březové kůry, oheň rozdělaný třením nebo sirkou?
…co bychom pálili, kdyby nebylo dříví? řekla najednou Jarmila…
Požáry a jak zacházet s plameny. Ondra, děda a skřítci Dřevíci u ohníčku.
Ruce
…a najednou se mi před očima odvíjel záběr z filmu Alfreda Radoka…vesničané, staříci sedí venku u slavnostních stolů, je to svatba, ubrusy jsou sněhobílé, škrobené a vyšívané, sklenice vyleštěné, těžké příbory…Oni jsou oholení, vymydlení, oblečení ve svátečním…
A potom kamera najíždí zblízka a zabírá ty staré, pokřivené a udřené ruce, ruce s hluboko zažranou smůlou, hlínou polí a luk…
Ruce co si dědové a báby položili na ty sněhobílé ubrusy.
Ruce dřevařů jsou jen málokdy celé a jizvy? Nejdou spočítat.
Hosté knihy
Řezbářské setkávání na Dlaskově statku v Dolánkách a v Doksech
Reportáž- obrazová převážně z obou, cca12 řezbářů,
Důraz na ruce, které pracují a poslouchají hlavu
Co ty lidi ve dřevě hledají?
Host knihy – řezbář Jiří Netík s rodinou
Dřevěné věci
Úvod – Naše lidské věci udělané ze dřeva jsou docela jiné, než ty z jakéhokoli jiného materiálu. Zvlášť ty na jídlo a co se dávají do úst.
Každý dějepisec směřoval (poměrně logicky) od stromu ke dřevu.
Pokud vím, nikoho nenapadlo to obrátit. Protože historik mnohdy ani nerozlišuje druhy dřev. Ví o něm málo.
Nalezení mumie- Otziho v Tyrolsku a jeho dřevěná výbava….
Hračky
Kdysi dávno nebyly na světě hračky. Jejich vládce Kulich je schovával ve svém plášti. V jiných zemích se mu říkalo Krokas…
Host knihy – Antonín Maloň
Řezbář, loutkář, technik i strojař
Hračky a loutky… ukázky- 2-3 strany
Šperk, který zdobí, amulet, který chrání a talisman pro štěstí
Vzorník dřev ve šperku
Dřevěná mísa
…v podstatě jsou – podle toho, jak se dělají- dva základní druhy – mísa dlabaná a mísa soustružená.
Mísy z nádorů a očkovitosti, postup práce. Fotky dřeva nevídaného!…není to zas tak dlouho, co byly ještě lžíce na řetězu a mísy byly vydlabané přímo do desky stolu…
… Zatímco my jsme nádoby hříchu, dřevěná mísa je vždycky jen dobrá.
Maska
Je důležité vědět, kdo jsem, než si nějakou nasadím…kniha – Josef Čapek, Umění přírodních národů, povídka, Poe, Maska červené smrti, posmrtná maska- bodypainting- zvláštní druh maskování…
Povídka Srdce v dešti (dřevěný obraz) je o bodypaintingu…
Loutka
Pod nebo za maskou se člověk ukrývá. Schovává…
Ale loutka je už přímo jeho zástupce. Xylografie (dřevoryt M. Alše o jednom z nejstarších českých loutkářů, M. Kopeckém a text, z více než sto let starého časopisu o putování herců po venkové
Držadla a rukojeti, krátká úvaha
Host knihy
Luděk Stukbauer, malíř – odedávna se na dřevo malovalo! Malba na desku ze staré školní lavice, tajemství mistrových obrazů…
Druhy dřev (svědectví a mýty, vyprávění, pohádky, písně, léčivost…)
Největší kapitola, 24 nejznámějších druhů dřev, vždy obraz dřeva 1.1, zajímavost, dřevo pod lupou- zvětšení
Jednotlivé kapitolky jsou jakousi reklamou na dřevinu, insertem, mají především zaujmout, nebudou stejné…u většiny bude v rámečku stručná charakteristika, asi jako vPracujeme se dřevem…
Háje a sady byly posvátné za všech dob a časů. Které stromy jsou na legendy a mýty nejbohatší. Dřevěná hra – např. co všechno je v pohádce Popelka ze dřeva? Kdo najde nejvíc, vyhraje… Dřevěné mince z klacku
Dům ze dřeva
Dřevostavba mladé architektky – Irena Truhlářová, archcon- dům roku 16, hlasování čtenářů
Poznámky k umění ve dřevě a poezii
Metafora – přirovnání – řekněme, že strom je divadlo a dřevo je kniha
Paul Klee má ve svém zápisníku: (tvůrce) sám není krásou koruny. Ona jím jen prošla.
Jak se dělá výstava a proč- Dřevěná výstava na hradě Bezděz, 2016
Objekty, obrazy, Lžíce, Pěstní klín
Povídka- Kniha o krasobruslení
Poezie je stejná jako dřevo, můžete brát nebo nechat být. Není bez tajemství. A stavba dobré básně je jako stavba nábytku či domu.
Co jsem od dřeva dostal a co jsem se naučil…
Muž se cítí být spjatý s přírodou, ale žena je příroda.
Povídka – Sen o konci
Dřevo je pravdivá reklama na dobrý život!
Příloha:
Tvary a kresby ve dřevě,
Čtení dřeva
Životopis stromu
Jenom člověk může vzít dřevo z koloběhu přírody a dát mu další, mnohdy velmi dlouhý život
Jistoty a dary stromu –
Strom stojí neochvějně na jednom místě.
Svůj život růstem zaznamenává do dřeva svého kmene a větví.
„Čtení dřeva pro učitelky dětí a samotné matky
Poznávání a určování dřeva vypráví dospívající dívka
i zvláštním, kouzla
Kruh, kruhem začnu- nemá začátek ani konec…. Kruhy ve dřevě…
A ne, vejce! Když křivku kruhu jen trochu protáhnete a roztočíte kolem myšlené osy, dostanete ono vejce- jeho tvar není aerodynamický kvůli odporu vzduchu, (závody vajec se nekonají, nebo znáte nějaké rychlé vejce?) je přizpůsoben, aby dobře opouštěl slepičí vejcovod. Z některých dřev jsou vajíčka krásná sama o sobě, jinde se na dřevěná maluje…
Běžně jsme zvyklí, že všude něco je, na nebi mezi mraky, ve staré omítce i v mírně nejasném obrazu hned hledáme něco známého – co by to tak mohlo být? Ježek, nebo dravec? Kočka? Všude něco vidíme.A hodně často hledáme lidskou postavu, a nejčastěji obličej, tedy já to tak mám. Jak a co vy? Muž vidí ženu. Co myslí, že vidí žena, si nejsem jist.
Reference: www.patricny.com, předchozí knihy, např. Velká kniha o dřevě, Fortuna Libri, Všecky krásy dřeva, Pracujeme se dřevem (5!!vydání) obě Grada.