Modřín | Martin Patricny

pohled vzhůru
nová a stará šiška
v zimě

Modřín (Larix decidua) Larch; Lärche

Je opadavý, má z jehličnanů nejměkčí jehlice, které vyrůstají ve svazečcích. Je to vysoký, rovný, štíhlý strom, který může vyrůst přes 40 metrů vysoko.

Má malé šištice, které jsou z počátku v kontrastu s okolní zelení kouzelně karmínové, postupně časem zezelenají a po dozrání zhnědnou. Šišky může mít už patnáct let starý jedinec.

Dřevo modřínu je polotvrdé, pevné, trvanlivé. Bělová vrstva je světle žlutohnědá, jádro okrové až červenohnědé. Na vzduchu a zvlášť po napuštění fermeží tmavne. Na rozdíl od borovice je struktura let hustší a suky a součky bývají pevně zarostlé.

Právě suky – pozůstatky větví – znamenají bohatou kresbu, protože vlákna dřeva se jim musí vyhýbat a nemíří nahoru k nebi rovně…

Modřín má méně pryskyřice než borovice, takže i méně zalepuje nástroje. Při spojování hřebíky se horní díl předvrtává – to kvůli tvrdosti.

Dřevo se vždycky používalo k výrobě masivního nábytku, schodů, obkladů, dříve i na dláždění maštalí (stání pro koně) – dřevěné špalíčky můžete ještě i dnes vidět v průchodech některých starých domů. Ovšem pozor, mohou to být i špalíky dubové, v poslední době i z akátu….