Vzorník dřev

Olše

← zpět na seznam dřevin

  • na břehu

  • šištice

Olše (Alnus)  Alder; Erle

 … se nad vodou kloní /a smáčí v ní větve své…(z písně Krásné děvče za řekou, tango)

Olši poznáte v kterémkoliv ročním období na první pohled podle drobounkých šištiček. Buď jsou zelené  nebo ztmavlé, uschlé. Kdo neví o šištičkách, pozná „slečnu lepkavou“ podle listů, které místo špičky mají jakési vykousnutí. Olše šedá bývá menší, nemá listy vykousnuté a má světlejší, šedou borku. Krásný, rovný strom miluje vodu a vlhkou půdu.

Dřevo živého stromu je výrazně žlutooranžové. Po poražení v zimě pařezy doslova zasvítí. Dřevo vyschlé je matnější, žluté, někdy narůžovělé až šedooranžové. Bývá husté stejnoměrně, bez výrazných letokruhů někdy s nepravým jádrem. Objevují se sem – tam tmavší dřeňové (?) skvrny na letní vrstvé letokruhů. Dřevo starých stromů a zvl. uschlých nastojato je nevýrazné, mívá barvu starých cihel a je méně vhodné zvlášť pro řezbu dláty.

Řezivo ze zdravých stromů je o trochu tvrdší než lipové. Snadněji se štípe, dá se řezat dláty i přes vlákna. Dobře přijímá lepidlo. V řezbářství je z „měkkých“ dřev hned po lipovém nejoblíbenější, ale stejně jako lipové dřevo je třeba jej chránit před červotočem. Právě malá odolnost vůči červotoči, která se tradovala a vůbec menší trvanlivost olšového dřeva, zřejmě zapříčinila jeho menší použití.

Dokonce i řezbářsky se olše využívala mnohem méně než lípa, přesto že na některé práce by byla pro narůžovělou tvářnost vhodná. Pod vodou dřevo olše naopak vydrží dlouho a k vodním stavbám se používalo. Dřív se z něj vyrábělo nádobí, krabičky, dřeváky, podobně jako z topolu a vrby.

V současné době je olše v nábytkářství moderní, krájí se na dýhy a často se kombinuje s černým nátěrem, což ovšem nic nového není.

  • mnohokmen

  • čerstvá olše

  • deska stolku, střed. řez

  • dřeňové skvrny

  • očkovitost olše

  • olše šedá

  • Olše (Alnus)  Alder; Erle

  • očkovitost

  • jezte

  • socha Na řece