Ořech | Martin Patricny

jaro
jarní
zima

Ořešák patří správně mezi dřeviny polokruhovitě pórovité, zatímco ovocné dřeviny, kromě třešně jsou dřeva roztroušeně pórovitá, tedy s cévami volně roztroušenými.

Ořešák královský (Juglans regia), Common Walnut; Walnussbaum

Když řeknu slovo „ořech“, především je to velký, krásný strom s mohutnou korunou, pod kterou moc nelítají mouchy. Ne nadarmo se jmenuje regia, královský, to jen někteří mu říkáme vlašský, podle Italů, Vlachů, kteří ho k nám kdysi přinesli. A stromy tu zdomácněly, najdete je v alejích, zahradách i zplanělé. Byla vyšlechtěna řada odrůd.

Ořešák černý (Juglans nigra) je parkový strom, co do výskytu mnohem vzácnější. Není vyloučeno, že přídomek černý má po svém velmi tmavém dřevu, za syrova či po napuštění skoro černém.

Běl ořechu je šedobílá, někdy jdou směrem k lýku – žluté skvrny. Jádrové dřevo je proměnlivé, většinou tmavošedohnědé. Běl od jádra bývá výrazně ohraničená. Jádrové dřevo je díky obsahu třísla poměrně trvanlivé, ale je třeba říct, že ořechové dřevo má červotoč rád a z běli přeleze i dál. Dřevo je tvrdé, ve srovnání o trochu měkčí než javor či buk.

Kouzlo ořechového dřeva se těžko popisuje, kromě rozdílů jádra a běli bývá vlnivá kresba kolem suků či v rozsoše. U oddenku lze najít vlnkování. Bylo vždycky ceněno a krájením dýh se nejvíc využilo. Sluší mu – i při řezbě – hladký povrch, aby kresba nebyla rušena. Po napuštění fermeží a oleji – já osobně nedoporučuji – se probarví, ztmavne, ale některé odstíny tím zmizí a povrch je trochu jakoby rozpitý.

Pokud budete mít v dílně ořešák černý (Juglans nigra), ten má postup barev ještě elegantnější, mezi jádrem a bělí se může kromě šedi objevit v hnědé i fialová a vy potom napjatí přemýšlíte, jak barvy uchovat…Nejtmavší dřevo, s kterým jsem pracoval, kromě ebenu.