O dobrém životě
Záplava kuchařek a jak hubnout? A za posledních deset let – bujení knih o zdravém životním stylu. Různé země si to jinak pojmenují a potom exportují do zahraničí, protože si myslí, že tam na jejich objevné myšlenky ještě nepřišli. Napadá mě- laggom, šinrin, hygge třeba. Téhle modní vlně se (kromě kuchaření, tetování a nábytku z palet věnují i celá nakladatelství. Celé časopisy.
Potom jsou různé diskusní pořady. Pak kluby,kde léčí zraněné duše a podle toho kolik do svých poznatků přidávají mystiky a nadpřirozena jsou více či méně esoterické.
Bledé tváře už se dostaly tak daleko, že se jim musí říkat, aby se měli rádi – totiž sami sebe! Musejí se to učit.
Nějakou dobu jsem se domníval, že například ono odstoupení od soudného dne, zubu za zub, pokání na kolenou a od pekel a trestů je opravdu něčím novým.
Jenže před nedávnem se mi dostala do ruky knížka O.Sweet Mardena o správném myšlení a užasl jsem! Už jen stručné názvy kapitol mě překvapily – Úspěch a štěstí jsou i pro tebe, Hřích trudnomyslnosti, Bázeň ochromuje atd.
Napadlo mě už několikrát, že ti dnešní světoví bestseleristé opisují jeden od druhého a teď mi najednou došlo, že oni opisují od O.Sweet Mardena! Protože jeho kniha, kterou přeložil Em. Lešehrad vyšla v Praze u Vilímka v r.1926!
Ale – vem čert opisování, když se tím raděním, jak dobře žít, živí dnes tolik lidí, a zřejmě dobře, znamená to co? Poptávku, řekl bych. A jestliže je taková poptávka po radách jak dobře žít, co to znamená?
Možná jen to, že máme najednou – a hodně lidí – čas se tím zabývat.
Jsme vyspalí, najedení, máme většinou střechu nad hlavou a zatím i dost vody. Takže?
Jeden z mnoha nejchytřejších autorů světa ( jak tvrdí nakladatel) cituje jiného nejchytřejšího, přímo titána, (jak tvrdí autor),který radí, abyste si ráno po sobě ustlali postel, a něco si přečetli moudrého např. z Marka Aurelia. Že je to dobrý začátek dne.
Snad jo. Víte, já mám rád polštář a deku především vyvětrané, nejradši jsem, když můžu dát lůžkoviny na chvíli na sluníčko a na vzduch! Ale řekl bych, že on to ten autor nemyslí tak doslova, že to myslí spíš v duchu zákona Obsluhuj se sám, jiným to dovol jen občas, který jsem si do své sbírky zákonů asi před dvaceti lety napsal –
Pak vytahuju z knihovny svého Marca Aurelia, římského císaře, jeho Hovory k sobě, otevírám a čtu – Jak si tedy opatříš takový pramen živé vody? Jestliže si v každé době zachováš svobodu myšlení a zároveň shovívavost, prostotu a skromnost…
Inu, leccos může být staré 2000 let a přece – jako když to najdeš.
Některé jiné postupy jak dobře a zdravě žít, popisuje kromě těch titánů u nás třeba Foglar. On byl myslím o malinko skromnější a nazýval to Můj modrý život…jak se ta knížka jmenovala- Když duben přichází? Možná.
Je zvláštní, že se dnes bledé tváře musejí učit dobrému životu.
V nejčastěji vydávané knize na světě stojí psáno – miluj bližního svého jako sebe samého.
Jaká jsou tedy (nejnovější) poučení abyste byli právě in? Cool? Občas jdi do přírody, pozoruj v klidu mraky, tekoucí vodu. Mysli dobré myšlenky a měj v duši radost, že děláš něco i pro druhé.
Uklidni se, ztiš se a naslouchej svému dechu a pak sám sobě. Žij tady a teď. Používej dřevo a přírodní materiály, dodávám já.
Ale ono to nestačí, tyhle všechny rady je třeba si osvojit i na podvědomé úrovni! Trénovat to! Opakuju – nestačí jen vyslechnout moudrou radu a přijmout ji na vědomé úrovni. Protože nutné je přemluvit své vlastní podvědomí, ukecat ho a přesvědčit. Tady teprve ta vlastní práce na novém životě začíná. Se sebou. Může trvat dost dlouho.
Tak my se dnes učíme mít se rádi, učíme se to, abychom…abychom mohli mít rádi i druhé.
Kam jsme to došli až, bledé tváře, že se to musíme učit?