Jak se říká báseň II
Někdo kreslí a maluje, někdo tvoří ze dřeva a jeho metamorfozu ještě k tomu použije , aby v knize
zaznamenal , co mu táhne léty hlavou za básně, verše , říkanky, písńové texty, a tak dál.
Drevo sa li stem odieva , a Martin Patřičný se oblékl do poezie.
Taková patřičná košilka není lecjaká, je nošená od mládí. Pestrá. Doplněno v souvislosech
divadelních, příhodami a nálezy, a jakýmsi zmoudřelým chlapským nahlížením – to přes to dřevo
asi, že, Martine …
Pravím, že je to evangelizace poezií, zasvěcení, psané s vědomím, že nás dnes k básním a jejich
prožívání nezavazuje a netáhne naprosto nic.
( Možná, že impulsem bylo autorovi : Cože? Oni neznají docela ani jednu pořádnou báseň o lásce ?
Já těm dřevům ukážu, j a k se říká …)
Václav Cilek se v knižce Makom zmínil, že krajinu polí může začít člověk vnímat až tak od 30ti let .
S krajinou poezie to je jinak, začínáme dřív, jako malí, ale pak ji často opouštíme, pěšínky zarůstají.
Proto díky Martinu Patřičnému můžeme použít jeho cesty , hluboké navnímání života přes verše a
básně.
zš